Na letošní hlavní letní kite trip jsem stejně jako minulý rok naplánoval Lefkádu. Abych si aspoň trochen oživil dopravu, pojal jsem cestu v mírně poznávacím stylu a naplánoval cestu přes Itálii až na jih do Brindisi, odtamtud trajektem na Corfu a pak už hurá na Lefkádu.

O Corfu jsem totálně nic nevěděl co se týče kiteboardingu. Z dostupných informací na netu jsem toho také moc nevyčetl, takže jsem od Corfu čekal jen zewling, čekání na vítr a jinou mrkef. Opak byl ale pravdou a Corfu mě příjemě překvapilo. Pokud vás zajímá, jak to na Corfu funguje z hlediska kiteboardingu a nebaví vás číst průběh tripu, následující řádky přeskočte a jděte na konec, kde najdete stručný popis hlavních aspektů.

Náš Corfu trip probíhal zhruba následovně. V půlce července vyrážíme se zastávkou na Gardě do Brindisi, kde jsme nasedli na trajekt, který vyšel na cca 120 eček za auto a dvě osoby. Trajekt se ploužil rychlostí 30km/h a na Corfu dojel cca za 6h. Podle Google Earth a Kitebeaches.com jsem si vytipoval pár pláží, kde by se mělo dát kitovat. Ty se nacházeli cca 40km od přístavu Kerkyra. Protože jsem zvolil tu nejdebilnější cestu, neměl mapu Corfu v GPS atd. urazil jsem přes hory a pláže tuto vzdálenost za cca 1,5h a dopotácel se na Chalikounas beach za tmy. Na pláži ani v okolí už nebyla ani noha a připadal jsem si jak v Černobylu. Po chvíli jsem našel malý beach bar, kde byli asi 3 lidi, od kterých jsem se dozvěděl zásadní informace. 1. není tady žadný autokemp, všude je freecamping. 2. jako kiter jsem údajně na správném místě. Začíná se mi tady líbit. Dávám si pivko, rozbaluji stan na pláži a ulehám. Ráno vylézám ze stanu, rozlepuju oči a zjišťuju, jak to kolem vlastně vypadá. Po chvíli přijíždí první local rider ze kterého vytahuju veškeré informace. Dnes a zítra bude foukat mistral na malé kity, který je tu jen párkrát za sezonu. Jinak tu funguje termika, která je zhruba stejná jako na Mlýnech na Lefkádě (7-9m/s, 12ky kity, start v 15h, konec večer). A takle to také bylo. První dva dny foukal brutál a pak klasika. Vítr fouká sideshore zprava. Kempovat se dá všude. My jsme kempovali mezi cestou a pláží cca 20m od pláže a 30m od cesty. Cesta je písčitá, žádný asfalt. Na pláži jsou sprchy se sladkou vodou. Nevýhodou je, že voda je vedena pár set metrovou černou hadicí a voda je tak horká, že do ní nejde vlézt. Zajímavé je, že cca 100m od moře je hodně velké sladkovodní jezero na kterém nikdo nejezdí. Na jezeru je super flat. Údajně tam ale prudí rybář, který tam pěstuje ryby. Jak moc prudí jsem nezkoušel, ale mrzí mě to, protože v případě, že by se na jezeru jezdit dalo, posouvalo by to celý spot díky luxusně rovné vodě o level výše. Pláž Chalikounas beach se jeví na kiteboarding jako ideální. Je písčitá, dlouhá tak 5km, dno je pozvolné bez korálů a jiného bordelu a člověk stačí tak 40m od břehu. Na vodě není žádný provoz. Na celé pláži je tak 20 kitů a málo lidí. Celkově je jižní část ostrova hodně opuštěná a veškerý turismus se odehrává na severu. Nevýhodou kempování je absence vyšších stromů, kam by se člověk ukryl před sluncem.

Celkově mě Corfu hodně mile překvapilo a po tom, co jsem strávil další 3 týdny na Lefkádě, kde foukalo letos dost špatně, mám na Corfu hodně dobré vzpomínky.


Výhody
Termický vítr (7-9m/s, 12ky kity, start v 14:30, konec večer).
Freecamping (člověk může kempovat kdekoli a nikdo ho nehrotí).
Málo kiterů na vodě (nemusíte se nikomu vyhýbat).
Málo lidí obecně (pláž máte téměř pro sebe).

Nevýhody
V blízkosti pláže nejsou vyšší stromy, kam by se člověk ukryl před sluncem.
Na jezeru Korission lake se nekituje, ačkoli je tam super flat. Údajně prudí rybář, který tam pěstuje ryby.
Nejbližší obchod je 20min autem.